Máme předposlední den měsíce února roku 2014 a s ním dvě velká témata - ukrajinská revoluce a úmrtní prvního porevolučního ministra vnitra Richarda Sachera.

Do budoucnosti vzhlížím trochu s obavami, protože poslední události na Ukrajině nevěští nic dobrého. Ruská armáda chrastí zbraněmi a uvádí armádu do bojové pohotovosti, a rusové na Krymu se bouří a volají po připojení k Rusku. Když pominu, že to jsou zcela jasné projevy vlastizrady, je zajímavá akce komanda, které obsadilo krymský parlament a vyvěsila ruskou vlajku. Je to totiž podle mého zcela jasnou provokací za účelem eskalace konfliktu. Když totiž Ukrajinci zasáhnou, získají Rusové záminku k akci. Pevně doufám, že se tak nakonec nestane, protože by si tím Rusko významně pošramotilo mezinárodní pověst, kterou si vylepšilo i olympijskými hrami v Soči.

V hospicu v Červeném Kostelci zemřel Richard Sacher. Jako první porevoluční ministr vnitra měl přístup k obrovskému množství dokumentů komunistických institucí, jako byla StB. Vyprávějí se legendy o rozkazu ke skartaci, který měl vydat i k existenci jakého si archivu, který měl mít a kde se určitě vyskytovala řada dnešních významných lidí. Mě by zajímalo, jestli se někdy dozvíme odpověď na otázku, jestli opravdu archiv existoval, a pokud ano, kde se nachází. Vzhledem k tomu, že měl být spolupracovníkem vojenské kontrarozvědky, tak je existence takového archivu velmi pravděpodobná.