Myšlenka na výlet do Švýcarska ve mně uzrávala dlouho. Jednak všichni ví, že je to čistá země, kde slovíčko ordnung dostává zcela jiný význam a jednak tam mám velmi dobrého kamaráda. Slovo tedy dalo slovo, vzal jsem auto, natankoval plnou a vyrazili jsme ve třech směr Strážný, s cílovou destinací Curych.
Cesta do Švýcarska
Mimo české luhy a háje byla cesta pohodová, nejhorší část cesty byla tradičně u nás, než se dojede na hranice. Zvolili jsme cestu přes Český Krumlov a Horní planou, dá se ale jet i přes Prachatice a Volary. Ať si každý vybere jak je mu libo, mně je sympatičtější cesta přes Krumlov.
Tak jako tak jede se směr na Deggendorf - Mnichov - Bregenz. U Bregenzu si můžete vybrat, jestli to vezmete po dálnici (jak radí navigace) a nebo mimo dálnici, čímž ušetříte 10 denní rakouskou dálniční známku. Dle mého je lepší se dálnici v Rakousku vyhnout, protože je to zbytečné, cesta je i tak dobrá, navíc v Bregenzu je pekelně levná nafta (jen o maličko dražší než u nás, vřele doporučuji natankovat plnou).
Protože náš kamarád, kterého jsme několik dní ve Švýcarsku okupovali nedělá do dvou, přemýšleli jsme nad zastávkou, kde bychom strávili pár hodin, než dojedeme do Curychu. Volili jsme mezi St. Gallenem a Kostnicí, nakonec ale vyhrála - vzhledem k historickým reminiscencím - Kostnice, což je historické město na břehu Bodamského jezera.
Kostnice je perla na břehu Bodamského jezera
Kostnice je, jak ví každé malé dítě, spojena s osudem Mistra Jana Husa, který zde trpělivě čekal na vyslyšení před církevním sněmem, na jednom z největších církevních sněmů středověku. V domě, kde Jan Hus tehdy bydlel, je v současnosti muzeum, které jsme bohužel nestihli otevřené, ale údajně tam vládne paní z Moravy, které v ČR léta nebyla. Zajímavá je tabule s bustou mistra Jana, kterou darovali krajané v 19. století. V Kostnici toho ale je k vidění celá řada - otáčející se socha Impérie na břehu Bodamského jezera, spousta historických domů se sgrafity, roztomilé krámky, park se vzrostlými platany i bývalý klášter. V kontextu se Švýcarskem je zajímavá další věc - řada Švýcarů z okolí v Kostnici pravidelně nakupuje, protože jsou tam ceny výrazně levnější, než ve Švýcarsku. Taky proto na hranicích stojí celníci, kteří "překvapivě" zastavili i nás.
Po zakotvení v blízkosti Curychu a troše spánku jsme se vydali na první den výletu - směr Ženeva, kde jsme měli v plánu navštívit CERN (jsme nadšenci do vědy), centrum města, a hlavně proslulý Ženevský autosalón. Do Ženevy se jede po dálnici přes hlavní město Bern (vřele doporučuji koupit dálniční známku, protože crcat se po švýcarských vesnicích je na mašli - dá se koupit jen celoroční za 40 franků).
Autosalon v Ženevě a CERN
Ženeva, i stejnojmenný kanton se nacházejí ve frankofonní oblasti Švýcarska na břehu jezera, které je až nečekaně čisté a u kterého se můžete kochat známým 140 metrovým vodotryskem. Na mě osobně třeba město nezanechalo žádný větší dojem - z mého pohledu tam kromě dvou (hezkých) kostelů a pár starých domů, vodotrysku a květinových hodin nic moc není. Nebo je to možná zastíněno obrovským množstvím obchodů luxusních značek, které se v Ženevě nacházejí. Nemluvě o obrovských zácpách, které musí návštěvník protrpět, aby se do centra dostal.
Zato CERN byl úplně jiný zážitek. Jako nadšenec do vědy jsem se vždy zajímal o to, jak vlastně všechno kolem nás vzniklo. V CERNu se vědci snad ze 120 zemí světa (mj.) toto snaží zjistit. CERN je jak známo částicový urychlovač, který se zaměřuje na hledání části, naposledy se tam podařilo experimentálně prokázat existenci Higgsova bosonu, který je nejspíš odpovědný za hmotnost částic. V Ženevě je centrum celého systému a detektor Atlas. Do samotného centra jsme se tentokrát nepodívali, ale alespoň jsme navštívili stálou expozici Universe of particles v centru. Centrum je taková hnědá dřevěná koule zasazená do země, kde vás za zvuku meditační hudby seznámí s tím, co tam vlastně dělají a proč. Každou půlhodinu tam pak proběhne působivé video, kde vám příjemný hlas dámy jejich náplň vysvětlí v kostce.
Přiznám se, že jsem si tam připadal jako dítě v hračkářství, které neví co dřív a cítil jsem se člověkem, vyšší bytostí, která má na zřeteli větší cíle, než je uspokojit svůj bazální metabolismus a předat svoje geny.
Ženevský autosalon je kapitola sama pro sebe, ale je určitě lepší to vidět, než o tom psát - je to jako ve filmu rozpuštěný a vypuštěný - jen si slovo kachna nahraďte auta. Obrovské výstavní haly areálu Palexpo se nacházejí v bezprostřední blízkosti ženevského letiště, které je zajímavé tím, že snad 8 z 10 letadel, co odtud odlétá jsou businessjety. Takže Autosalon v Ženevě, to je spousta krásných, naleštěných aut, z nichž min. 90 procent si nikdy nekoupíte, a kde si techniky milovný člověk přijde opravdu na své. Jen našinec mohl být (a my byli) zklamán, že v nový koncept Škody Auto Vision C byl vystaven jen 3 dny, takže když jsme tam přijeli my, tak už tam nebyl. Geniální nápad z Mladé Boleslavi, opravdu by mě zajímal důvod. Jinak vstup na autosalon stál letos 16 franků, po 4. hodině jen 8 + 20 franků za parkování auta. Na Švýcarsko paráda.